Troufne si úředník ÚMČ P5 dodatečně legalizovat porušení zákona?
Developerskému projektu, nazvanému Barrandovská zahrada, jenž vyrůstá v Městské památkové zóně Barrandov, soud již 5.4.2012 pravomocně zrušil Rozhodnutí o umístění stavby (tzv. územní rozhodnutí). Projekt schválený stavebním úřadem MČ Praha 5 mj. nerespektoval ani územní plán ani Vyhlášku o městské památkové zóně. Přesto se stavba blíží k dokončení. Podle vyhlášky stavba, nahrazující kontroverzně zbouranou historickou vilu, neměla obrysem překročit její původní rozlohu a ani její výšku. Skutečnost je taková, že nová stavba zastavěla půdorysně více než 5x větší plochu a výškově byla patrová vila pro jednu rodinu nahrazena dvěma bloky 6ti-podlažní budovy se 13ti byty. Tolik alespoň podle dokumentace ověřené stavebním úřadem.
Developer se nedržel dokumentace. Místo 13 bytů postavil 20.
Minulý týden si developer nechal na katastrálním úřadu zaregistrovat tzv. Prohlášení vlastníka o rozdělení budovy na jednotky. A světe, div se! Ještě nedokončená stavba obsahuje 20 jednotek! Hledali jsme plochy oněch kontroverzně povolených 13-ti bytů a podle webů developera a spolupracujících realitek jsme dohledali již 15 prodaných bytů a další 4 zarezervované nebo nabízené k prodeji. Takže developer již prodal byty, ke kterým nemá ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení.
Úřad nemůže kolaudovat. Stavba je zásadně odlišná.
Protože má stavba o polovinu vyšší počet bytů, než bylo ve schválené dokumentaci a také její vzhled, výška a šířka jsou jiné, nelze ji zkolaudovat. Argument developera, že přes zrušené územní rozhodnutí má stále platné stavební povolení, tím padl. Stavba se od dokumentace zásadně odchýlila a onomu stavebnímu povolení neodpovídá. Stavební úřad podle zákona musí neprodleně zahájit tzv. řízení o odstranění stavby, ve kterém bude zkoumat, zda odchylka od schválené dokumentace není v rozporu s jinými předpisy a zda lze změněnou stavbu dodatečně povolit. Mezi těmi předpisy, se kterými musí být realizovaná stavba v souladu je i územní rozhodnutí, které stavba nemá. Bingo! A tady se úřadu vrátí zpět to dlouholeté neřešení problému a přehlížení rozsudku soudu.
Realita stavby s 20ti byty každopádně nevyhoví počtem zajištěných parkovacích stání. V ulici Pod Ateliéry, která je jen úzkou příjezdovou cestou, není žádný prostor pro parkování. Všechna auta musí stát na pozemcích náležejících k budovám. V projektu je však pozemek jen pro 2 auta. Pokud stavba nevyhovuje vyhlášce č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, nelze ji zkolaudovat ani jinak dodatečně zlegalizovat.
Další odlišností od projektu je výška a šířka stavby. Kromě toho, že 6ti-podlažní budova odporuje vyhlášce č. 10/1993 Sb. hl. m. Prahy o památkové zóně Barrandov, developer změnil tvar budovy a ještě ji navýšil. Změny dispozic bytů vedly také ke změně fasád. Tam, kde podle projektu fasáda orientovaná do soukromí sousedních vil ve Filmařské ulici měla mít pouze malá (koupelnová?) okna s výškou 45cm, jsou dnes zřejmě obytné místnosti. Všechna okna jsou nyní provedena na celou výšku podlaží, tedy od podlahy až ke stropu. To věru sousedům na jejich zahradách žádné soukromí nezaručí. Tím spíše, že 6ti-podlažní budova leží jen 3m od plotu sousedního pozemku a v některých místech ještě blíže. A aby těch škod směrem k sousedům nebylo málo, tak fasáda, která podle projektu měla po okrajích průhledy mezi terasami, kterými mohlo na sousední pozemky proniknout alespoň trochu slunce, je nyní kompaktně vyzděna a rozšířena.
Developer chyboval. Stavební úřad tomu nahrával.
Může se někdo divit majiteli vily, se zahradou osluněnou celý den a s nádherným výhledem na Vltavu a ještě dál na protější břeh s horizontem vzdáleným nějakých 20km, že proti stavbě protestoval? Dnes mu hned za plotem stojí 6ti-podlažní monstrum, slunce celý den neuvidí, natož Vltavu a naopak cizí lidé budou denně z výšky sledovat každý krok po jeho vlastním pozemku. Hodnota jeho celoživotních investic v exkluzivní (a památkově chráněné) lokalitě tak náhle klesla o desítky milionů korun. Podobně poškozeni jsou i majitelé dalších cca 6-8 vil v okolí. A nejsmutnější na tom je, že tam ta stavba vyrostla navzdory rozhodnutí soudu. Zaplatí poškozeným škodu úřad MČ P5?
Loni odvolaná vedoucí stavebního úřadu se kritice vyhýbala tvrzením, že stavba byla povolena za minulého vedení, že dnes by se již nic takového nemohlo stát a dnes by tuto konkrétní stavbu úřad již nepovolil. Doufáme, že nový vedoucí stavebního úřadu nebude podobně hloupě argumentovat např. tím, že když už jednou byla vyhláška brutálně porušena a stavba tam již stojí, tak by přece bylo škoda dodatečně nepovolit její další navýšení a rozšíření. Tady přece již nejde jen o ekonomickou škodu způsobenou majitelům 6-8mi okolních vil. Jde o zachování Městské památkové zóny Barrandov a především o otázku, zda je Česká republika právním státem nebo banánovou republikou, kde si každý dělá, co chce. Pokud dovolíme developerům bezohledně a proti zákonu maximalizovat svůj zisk na úkor sousedů, znehodnocení jejich investic a zdevastovaného okolí, pak jsou úřady zbytečné. Můžeme je zrušit, ale pak nám nezbude, než se ozbrojit.
Předseda Nejvyššího správního soudu: bez územního rozhodnutí nelze kolaudovat!
Než úředníci začnou vymýšlet zdůvodnění, jak a proč zákon ohnout, měli by si také přečíst judikát Nejvyššího správního soudu č.j. 1AS 79/2008-128 jenž říká, že za situace, kdy bylo územní rozhodnutí soudem zrušeno, je potřeba územní rozhodnutí dokončit a to i za stavu, kdy je stavba dokončena. Existuje totiž vazba mezi územním rozhodnutím, stavebním povolením a kolaudací. Dále Nejvyšší správní soud uvedl, že na tuto věc nelze aplikovat §94 odst.5 stav. zákona, což právě stavební úřad MČ P5 chybně a pro tento případ fatálně udělal.
Také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.4.2004, č.j.5A 107/2001- 53 (též pod č. 784/2006 Sb. NSS), potvrdil, cituji: „nezbytnost rozhodnout v územním řízení i za situace, kdy stavba je již dokončena.“ Dále NSS potvrdil, že: „Územní rozhodnutí je ve vztahu ke stavebnímu povolení i kolaudačnímu rozhodnutí typickým řetězícím se správním aktem. V kolaudačním řízení se tak posuzuje nejen soulad skutečného provedení stavby se stavebním povolením, ale též s podmínkami územního rozhodnutí (viz rozsudek NSS ze dne 6.4.2004, č.j. 5 A 107/2001-53; obdobně rozsudek č.j. 6 As 45/2005-188).“ a dále: „.na územní rozhodnutí lze nahlížet jako na podklad stavebního povolení, jestliže tedy bylo zrušeno či změněno, zakládá to důvod pro obnovu stavebního řízení. Tento mechanismus umožní promítnout případnou změnu podmínek územního rozhodnutí do stavebního řízení.“ Bingo, podruhé! Pod těmito judikáty je podepsán sám předseda Nejvyššího správního soudu a toho úředníci musí respektovat. Takové triky, jako že to jen jeden právní názor a oni mají jiný, tu neplatí.
Způsob, jakým byla stavba povolena, vyšetřuje policie na základě několika trestních oznámení. Ta byla namířena nejen proti předchozí vedoucí stavebního úřadu, která musela úřad opustit. Trestní stíhání je vedeno pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby a trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Kdo další z úředníků půjde proti judikátům Nejvyššího správního soudu a bude tak chtít strčit hlavu do oprátky?
Tento nový pohled se nyní naskýtá majiteli sousední vily z jeho oblíbeného místa, kde sedával na sluníčku a rozhlížel se po údolí Vltavy. Pozoroval vilovou čtvrť i sídliště na druhém břehu, kde při pěkném počasí měl rozhled až na 20km vzdálené lesy za Prahou. Jistotu, že ten výhled zůstane zachován mu dával územní plán, lesní zákon, vyhláška o památkové zóně Barrandov a o národní přírodní památce Barrandovy skály. Paradoxně cenu 22 milionů Kč za 1 byt (bez parkování) v tomto nezákonně postaveném domě developer zdůvodňuje naprosto neopakovatelnou vyhlídkou! Jako by prodával kradené zboží.