Hrůzy navržené do památkové zóny Barrandov – díl 5. aneb Změnili jsme pravidla výstavby

Titulní snímek zahradní vilové čtvrti obklíčené výškovými stavbami je mementem, že všude ve světě jsou lidé, kteří jdou za svým ziskem bezohledně a na úkor obyvatel, kteří v daném místě žijí v domech předávaných z generace na generaci.

Seriál ukázek nerealizovaných projektů v Městské památkové zóně Barrandov, který tímto dílem končíme, působil depresivně. Větší škodu však nadělalo několik skutečných staveb, které byly povoleny nebo dodatečně legalizovány stavebním úřadem v rozporu s předpisy. Byla-li příčinou korupce, pohodlnost nebo neznalost úředníků, dnes řešit nebudeme. Podíváme se však na následky a jak jsme se z nich poučili.

Foto dvou staveb, které nikdy neměly na tomto místě stát, je z horní části Barrandovské ulice. Ta vpravo na snímku s obloučky oken byla postavena na černo a než se jí podařilo po 15 letech neuvěřitelným způsobem legalizovat, sloužila vietnamskému gangu jako pěstírna konopí. Ta moderní čtyřpodlažní (počítaje od chodníku) byla v roce 2021 kolaudována jako „přízemní domek s podkrovím“. Tmavý nepřístupný prostor na rozpažení mezi nimi (ve druhém patře) je oběma vlastníky vydáván za zahradu. Kromě úzkého proužku za domem jsou obě parcely zcela zastavěné (87%), zatímco ve stabilizovaném území celé zahradní vilové oblasti jsou pozemky zastavěny pouze z 15% a tato míra měla zůstat zachována.



Obr. Žlutá čára na obrázku je uliční čarou a červená platnou stavební čarou, limitem určujícím odstup staveb od ulice. Obě stavby jí porušují.

Tento konkrétní případ devastace kulturní hodnoty památkové zóny inspiroval vznik pravidel, jimiž se nově řídí Výbor územního rozvoje MČ Praha 5 při posuzování staveb ve stabilizovaných územích. Předseda Spolku na ochranu Barrandova Milan Kryl byl v roce 2018 zvolen zastupitelem a členem tohoto výboru a o rok později jej Zastupitelstvo hl.m.Prahy zvolilo i do krajského Výboru pro územní rozvoj a památkovou péči. V listopadu 2020 uspořádal přednášku o postupné devastaci památkové zóny (podklad včetně obrázků – ke stažení v *.pdf) a navrhl upřesnění výkladu pro posuzování nových projektů. Rada MČ Praha 5 pak schválila vytvoření odborné pracovní skupiny. Výsledkem roční práce této skupiny jsou „Pravidla pro posuzování investičních záměrů výstavby ve stabilizovaných územích MČ Praha 5“ (ke stažení z webu MČ P5zde), schválená Radou MČ.

Aktivní občan, nestraník, bez politických funkcí, ve svém volném čase připravil podklad a jako opoziční zastupitel přesvědčil placené politiky a úředníky, že stávající výklad územního plánu je příliš ohebný a umožňuje investorům společně s úředníky jej vykládat zcela proti zamýšlenému smyslu stabilizace území.

Spolek na ochranu Barrandova tak dokázal změnit pravidla výstavby ve prospěch ochrany charakteru nejen barrandovské zahradní čtvrti, ale všech stabilizovaných oblastí v městské části Praha 5. Magistrát nyní posuzuje, jak upřesnění vložit do Územního plánu, Pražských stavebních předpisů či budoucího Metropolitního plánu, aby jej kromě MČ Praha 5 bylo možné uplatňovat v celém městě.

Chcete stavět? Jak postupovat.

Náš seriál uzavřeme radami pro investory, jak postupovat ke stavebnímu povolení v památkové zóně, podléhající tolika omezujícím předpisům:

1) Investor uvažující o koupi vilky či rodinného domku v památkové zóně za účelem přestavby či nahrazení jinou stavbou by nejprve měl zjistit, zda stavba není na Seznamu kulturních památek ČR. Na Barrandově je takových staveb hodně. Pokud ano, nelze ji zbourat ani dostavět.

2) Pokud samotná stavba není kulturní památkou, pak je ovšem chráněna jako součást Městské památkové zóny Barrandov Vyhláškou HMP č.10/1993 Sb. Ta mj. říká, že má zůstat zachován objem a měřítko stavby a především historický půdorys.

3) MPZ Barrandov je v Územním plánu HMP vedena jako stabilizované území – OB čistě obytné. Výkladem jsou právě shora zmíněná „Pravidla pro posuzování investičních záměrů výstavby ve stabilizovaných územích MČ Praha 5“. Dle nich je omezujícím limitem stavby výška, měřítko, celková hrubá podlahová plocha a míra zastavění pozemku sousedních staveb. Tady nejčastěji naráží záměr vytěžit zhodnocení rozšířením podlahové plochy. Nepřihlíží se k tzv. „závadám v území“, tedy ke stavbám, které v sousedství možná již stojí, ale vznikly historicky při nerespektování některého z uvedených pravidel. Což je příklad právě výše uvedených dvou staveb v horní části Barrandovské ulice, projektu Barrandovská zahrada v ulici Pod Ateliéry a bytových domů v horní části Filmařské ulice.

4) Pražské stavební předpisy určují např. odstupy staveb, stavební a uliční čáru. Max Urban založil regulaci Barrandova na principu, že stavby stojící od chodníku po svahu dolů, jsou od něj vzdáleny nejméně cca 5m. Zatímco stavby stojící od chodníku po svahu nahoru jsou od něj vzdáleny podstatně více. Ve Filmařské např. 13m, v Barrandovské až 30m. S výjimkou části ulice Lumiérů přiléhající ke Kříženeckého náměstí nikde nesmí být stavba domu až u chodníku.

5) Další předpisy jsou již shodné s jinými městskými částmi. Pro upřesnění podmínek výstavby na Barrandově doporučuji konzultovat záměr na Odboru územního rozvoje ÚMČ Praha 5 a studii představit Výboru územního rozvoje ZMČ Praha 5. Vyhnete se tak mnohaletým soudním sporům, jako v několika případech uvedených v tomto seriálu.

Zde jsou linky na předchozí díly seriálu:

1. díl – Pod Habrovou a Skalní,

2. díl – Terasy Barrandov a dolní část Barrandovské,

3. díl – Střední část Barrandovské a Pod Ateliéry,

4. díl – Filmařská ulice

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..