Hrůzy navržené do památkové zóny Barrandov – díl 1.

V několika dílech vám ukážeme řadu obrázků projektů zamýšlených pro realizaci v památkové zóně Barrandov. Ačkoliv Vyhláška o městské památkové zóně Barrandov je stručná a jasná, investoři a architekti konají, jako by neexistovala.

Naštěstí je tu Spolek na ochranu Barrandova, kterému se podařilo většinu dále zobrazených šílených nápadů zastavit v rané i pozdější fázi přípravy. Pojďme si první část z nich prohlédnout:

Úvodní obrázek na titulu článku a tento následující jsou z ulice Pod Habrovou.

Investora napadlo na zahradě vedle své stávající vily Pod Habrovou 10 postavit ještě bytový dům ve tvaru souboru hranolů stupňovitě stoupajících vysoko do svahu. Záměr stavby kromě zmíněné památkové vyhlášky nerespektuje ani Územní plán, ani Pražské stavební předpisy, ani Pravidla pro výstavbu ve stabilizovaných územích. Míra zastavěnosti velkého pozemku je již z větší části vyčerpána stávajícím domem č.10, který je větší než původně Maxem Urbanem navrhovaná zástavba ulice. Na levé straně obrázku nad tímto textem je i tato stávající vila navržena k moderní úpravě. Naštěstí investor po prvních konzultacích v záměru nepokračuje a nezatěžuje úřad zbytečnou žádostí o povolení.

Z ptačí perspektivy můžete posoudit v levé polovině obrázku původní charakter ulice navržený Maxem Urbanem a Jaroslavem Fragnerem – ikonami české architektury první poloviny 20.století a na pravé polovině několik pozdějších staveb z 80.let (vila Jaroslava Dietla v alpském stylu) a ze začátku nového tisíciletí (obrovský bytový dům s věžičkami). Jakoby cílem dnešních architektů bylo výstřední stavbou za každou cenu upoutat pozornost. Kdo z vás měl možnost si projít hlavní bulvár Las Vegas – Strip, pak ví, že peníze, investované za účelem upoutat pozornost, dokáží ulici proměnit spíše v lunapark.

I další obrázek je ze stejného místa. Druhý pokus na zahradu mezi domy Pod Habrovou č.10 a č.8 postavit bytový dům je už střídmější. Nicméně i zde dochází k pokusu o obcházení Pravidel pro stabilizovaná území tím, že je zahrada oddělena od stávajícího domu se záměrem ji prezentovat jako samostatný volný nezastavěný pozemek. Mezi domy č.8 a č.10 však žádná proluka není, jak je zřejmé i z číslování (sudá čísla po jedné straně ulice) . Koeficient určující míru možného zastavění tohoto pozemku byl z velké části již vyčerpán stavbou původní vily č.10. Problematický může být i výrazný nárůst počtu aut v úzké slepé ulici, kde není místo pro vzájemné vyhýbání.

Následující soubor obrázků je ze Skalní ulice č. 6. Tam stála krásná vila, kolem jejíhož prodeje se točil děj filmu „Kráska v nesnázích“. Přestože nebylo dáno povolení k jejímu zbourání, prázdná vila byla otevřena bezdomovcům a v roce 2013 vyhořela. Následně byla stržena.

Ačkoliv památková vyhláška vyžaduje při nové výstavbě zachovat historický půdorys, objem a měřítko původní vily a také chrání zachování nezastavěných horizontů, stavební úřad vydal v roce 2009 územní rozhodnutí na 4 bytové domy. Ty v projektu nazvaném „Barrandovská skála“ neměly stát na Barrandovské skále, ale na skalním horizontu nad světelnou křižovatkou ulic Barrandovská a K Barrandovu. Sousedé podali proti povolení žalobu a soud již pravomocné územní rozhodnutí zrušil.

 

Developer podal nový (téměř stejný) projekt a v roce 2014 získal nové pravomocné územní rozhodnutí. Do roka je opět soud zrušil. V roce 2019 developer pro stejný projekt získal další pravomocné územní rozhodnutí, které soud ještě v témže roce opět zrušil. Po 14 letech od zahájení projektu je na tom developer hůře než na začátku. Už nemá ani tu krásnou původní vilu, ani šanci realizovat svůj záměr. V místě, kde je požadavek na zachování historických půdorysů chtěl zastavět 5x větší plochu. Kdo chce moc, nemá nic.

V roce 2015 i tato kauza probudila Spolek na ochranu Barrandova k intenzivnějšímu životu a založil proto tyto webové stránky. Pro upoutávku jejich uvedení do provozu tenkrát připravil níže zobrazený „filmový“ plakát :

V příštím dílu se podíváme na nerealizované projekty v dalších ulicích Barrandova.