Černá rokle je zalesněná proláklina sahající od hřebenu Barrandovského vrchu v ulici Lumiérů nedaleko Kříženeckého náměstí v nadmořské výšce 305 m.n.m až do údolí Vltavy k dnešní železniční trati nedaleko zastávky naučné stezky s názvem Na Vyskočilce ležící v nadmořské výšce 199 m.n.m. Rokle tak rozděluje Národní přírodní památku (NPP) Barrandovské skály do dvou celků a ve svém spodním konci je ohraničena naučnou stezkou Barrandovské skály – Chuchelský háj. V horní třetině její délky ji protíná Filmařská ulice uměle vytvořenou hrází s propustkem pro bývalý potok pramenící pod vrcholem hřebenu. Při výstavbě filmových ateliérů byl bohužel pramen odveden a dnes se v bývalém korytě potoka voda vyskytuje jako následek vydatných dešťů jen sporadicky a krátkodobě.
Obr.: Na snímku z r.1938 je vidět rokle jako jediné zalesněné místo na jinak holém Barrandovském vrchu.
Geologická charakteristika:
Území je příkladem bohaté paleontologické lokality mezinárodního významu, terén je zvláště pozoruhodný z hlediska historie geologických věd.V horní části Černé rokle je odkryt paleontologicky významný hraniční interval silur-devon s bioklastickými polohami na bázi lochkovského souvrství.
Wikipedie ve svém článku o Národní přírodní památce (NPP) Barrandovské skály zmiňuje též tzv. výchozy (tj. místa, ve kterých je podložní vrstva odkryta a vystupuje na povrch) kopaninského souvrství patřící k svrchnímu siluru, konkrétně stupni ludlow. Ty se nacházejí na okraji chráněného území a v jeho ochranném pásmu a to zejména u Filmařské ulice v podobě tufitických břidlic a vápenců.
Flora :
Rokle je v celé své délce lesním pozemkem s převahou jehličnatých stromů – Smrk ztepilý (Picea abies), Borovice černá (Pinus nigra), Modřín opadavý (Larix decidua). Po osazení Barrandovských skal v 19.století nepůvodním Trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia) se tento agresivní druh rozšiřuje na úkor původních druhů a vytlačuje je.
Na hraně rokle a na sousední parcele v ulici Pod Ateliéry se hojně vyskytovala vzácná Prvosenka jarní (Primula veris – lidově též zvaná petrklíč). Přestože je v Českém Červeném seznamu zařazena do kategorie C3 (vzácnější až ohrožený druh), výstavbou kontroverzního obytného souboru nazvaného „Barrandovská zahrada“ bylo toto naleziště v roce 2015 nenávratně zničeno.
Fauna:
Černou rokli pravidelně navštěvuje Prase divoké (Sus scrofa). Rodinka černé zvěře s mladými bývá k vidění zejména v prostřední části rokle a přibližuje se až k obytným domům ve Filmařské ulici, kde k nelibosti vlastníků zahrad rozrývá zeminu. Před zahájením výstavby bytového souboru bylo možné skupinu cca 15ti kusů černé zvěře pozorovat přímo z Filmařské ulice v nočních hodinách 3-4x týdně.
Z menších savců na stromech v rokli i v okolních zahradách lze často spatřit Veverku obecnou (Sciurus vulgaris).
Rokle i její okolí je bohatá na množství druhů ptactva. Z větších druhů za zmínku stojí Datel černý (Dryocopus martius), Strakapoud velký (Dendrocopos major), Sojka obecná (Garrulus glandarius).
Zajímavost:
Pokud stojíte ve Filmařské ulici na hrázi přes Černou rokli ve směru dolů k Vltavě, pak na dně rokle před Vámi, to je asi o 7m níže než je chodník, bývá v horkých letních dnech teplota vzduchu až o 12 stupňů Celsia nižší než je ve stejném okamžiku ve stínu na chodníku. Tento efekt je způsoben vysokou vlhkostí v uzavřené a obtížně větratelné úzké rokli, do které se sluneční paprsky nedostanou. To ve svém důsledku vede k tomu, že v rokli jsou odlišné podmínky pro růst rostlin než v okolních zahradách, a proto se v ní mohou vyskytovat druhy, které by jinak na suchých a sluncem osvícených okolních pozemcích růst nedokázaly. I tato rarita je ohrožena výstavbou obytného souboru v ulici Pod Ateliéry a zejména budoucím možným kácením stromů na hraně rokle pro přivedení inženýrských sítí.