Porušení zákona výstavbou bytového komplexu

Legenda k obrázku nahoře: Promítnutí schválené dokumentace do územního plánu. Červený obrys je schválená výstavba, černou barvou je zvýrazněna hranice lesa v územním plánu.  Červený obrys stavby výrazně zasahuje do území, kde se nesmí stavět.

V ulici Pod Ateliéry byla v prosinci 2015 zahájena výstavba bytového komplexu „Barrandovská zahrada“. Stavba probíhá na základě velmi kontroverzního stavebního povolení vydaného v roce 2009. Konfrontujme projekt, k němuž bylo vydáno  stavební povolení, se dvěma předpisy, které předurčují, co lze v dané lokalitě stavět:

Porušení územního plánu

Citace z usnesení zastupitelstva hl.m.Prahy č.30/86 o územním plánu:

LR – lesní porosty: Pozemky určené k plnění funkce lesa

Funkční využití: Lesní porosty a porosty lesního charakteru, lesní školky, sady a zahrady, trvalé luční porosty, dětská hřiště

Doplňkové funkční využití: Drobné vodní plochy, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory. Komunikace účelové (sloužící stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby území vymezeného danou funkcí), nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV (to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí).

Schválený projekt: Obrys navrženého objektu má stát cca 30% své plochy na území vyznačeném v územním plánu jako LR – Lesní porost. (viz obrázek níže)

Současný stav: bývalý les byl již vykácen a zůstal lesem jen v územním plánu a stavební stroje stojí cca 30-40m za hranicí čistě obytné zóny (OB) na pozemku v územním plánu vedeném jako lesní porost (LR). Obrys stavby ve stavebním úřadem schválené dokumentaci výrazně překračuje hranici LR v územním plánu.

 

Porušení Vyhlášky MHMP č. 10/1993 o Městských památkových zónách.

Čl.3 vyhlášky předepisuje mj.:

zachovat historický půdorys,

zachovat prostorovou a hmotnou skladbu, charakter objektů a pozemků,

zachovat architekturu staveb,

zachovat panorama památkové zóny v blízkých a dálkových pohledech.

Čl.4 vyhlášky dále předepisuje mj.:

zachovat charakter a měřítko staveb a prostorové uspořádání památkových zón.

Stavebním úřadem schválený projekt všechny tyto citované limity nejen velmi výrazně poruší, ale u měřitelných podmínek i mnohonásobně překročí.

Projekt schválený stavebním úřadem: Na místě původního patrového rodinného domku, který obývali dva lidé, stavební úřad povolil výstavbu dvou šestipodlažních bytových domů s velkopodlažními byty a podzemním parkovištěm pro 23 vozů a dalším parkováním na terénu.

Obr.: Červený obrys je schválená výstavba, zelený čtverec je obrys zbouraného RD. Plocha navržené stavby je více než 5x větší než plocha původního rodinného domu.

Výškově má být patrový dům s podkrovím nahražen šestipodlažním objektem.

Místo jednoho auta bude do úzké slepé uličky zajíždět 25 aut.

Ministerstvo kultury ČR již dne 13.8.2007 dospělo k závěru,

a) že navržená stavba je v rozporu s čl.3 a čl.4 Vyhlášky HMP č.10/1993 Sb. O prohlášení části území hl.m.Prahy za památkové zóny.

b) že stavba je v rozporu s §14 odst.2 zákona č.20/1987 Sb. O státní památkové péči.

c) že stavba je v rozporu s čl-3 odst.2 Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy.

Další „přešlapy“, které tuto kauzu provázejí

Původní vila podle stanoviska Národního památkového úřadu z 2.1.2007 nesměla být zbourána. Podle novějšího stanoviska došlo ke změně názoru památkářů a povolení ke zbourání bylo vydáno. Ombudsman toto nové rozhodnutí označil jako nezákonné.

Soud uznal žalobu majitelů sousedních pozemků za oprávněnou a 5.4.2012 pravomocně zrušil rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby. To bylo podmínkou pro vydání stavebního povolení. Absurdně dnes by mělo platit stavební povolení na stavbu, kterou podle soudu na pozemku nelze postavit.

Stavební úřad tvrdí, že pravomocné zrušení územního rozhodnutí nemá na stavbu vliv. Argumentuje při tom zákonem, který v tomto případě nelze použít. Ŕízení bylo totiž zahájeno před vydáním nového zákona a tudíž musí být dále postupováno podle zákonů platných v době zahájení řízení. Z toho přímo plyne, že pokud není v platnosti územní rozhodnutí, nelze učinit žádná jiná rozhodnutí jako např. povolení prodloužení termínu výstavby, změnu projektu před dokončením,, kolaudaci stavby apod. Bude-li chtít stavebník dodatečně povolit změnu projektu nebo stavbu koludovat, bude muset nejprve získat nové územní rozhodnutí. A to je pro současný projekt nereálné.

Stavební úřad ve stavebním řízení vycházel se stanoviska odboru dopravy, dle kterého je stavební pozemek napojen na komunikaci ve vlastnictví města. Skutečným vlastníkem příjezdové cesty je však fyzická osoba, která nedala souhlas s jejím používáním a obrátila se na soud. Podle dřívějších dokladů cesta není zařazena mezi městské komunikace, protože nikdy nebyla povolena, postavena ani zkolaudována.

Podle stavebního zákona platnost stavebního povolení propadla nezahájením stavby 2 roky od vydání stavebního povolení. V prosinci 2011 (2 týdny před vypršením lhůty platnosti stavebního povolení) obdržel stavební úřad oznámení o zahájení stavby. K zahájení stavby se však přihlásila třetí osoba, která neměla nic společného ani s vlastnictvím pozemku, ani s právem výstavby. Celé oznámení působí fingovaným dojmem a dodatečným doplňováním. Ohlašovatel údajně v roce 2011 postavil základ pro venkovní květináč. Ten však není součástí žádné výkresové dokumentace v okótované formě. Ohlášené zahájení stavby lze spíše považovat za jinou stavbu prováděnou jinou osobou, nemající k projektu Barrandovská zahrada žádný vztah. Kontroverzní stavební povolení podle rozboru několika právnických expertů v lednu 2012 zaniklo.

Zahájení stavby podle zákona musí předcházet archeologický průzkum. Stavebník o něj požádal až v roce 2015. Na svých webových stránkách stavebník ohlásil, že stavbu zahájil v prosinci 2015, tedy ne do dvou let, ale 6 let po vydání stavebního povolení.

Na pozemku se hojně vyskytovala vzácná Prvosenka jarní (Primula veris), která je v Českém Červeném seznamu zařazena do kategorie C3 (vzácnější až ohrožený druh). V prosinci 2015, kdy na pozemek vjely první stavební stroje, bylo toto naleziště nenávratně zničeno.

Ptáme se:

  Jakou ponesou zodpovědnost osoby podepsané pod příslušnými povoleními stavby i dílčími kladnými stanovisky, jež jsou v rozporu se zákonnými předpisy, za jejich porušení a vzniklé škody?

Doplněno o 6 měsíců později:

Ředitelka stavebního odboru magistrátu, která tam v roce 2012 v této kauze svým rozhodnutím umožnila stavět i po soudem zrušeném územním rozhodnutí, byla odvolána z funkce, avšak  později se stala vedoucí stavebního úřadu právě v MČ Praha 5!! Ve své nové funkci nejprve dlouho neřešila výzvy k zastavení stavby a pak vyloučila sousedy z okruhu účastníků řízení a jejich námitky proto zamítla. Magistrát její rozhodnutí zrušil. V létě 2016 byla odvolána i z této funkce a úřad opustila.

Na ní a další nižší úředníky směřují trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti a případně dalších.

Doplněno o 10 měsíců později (prosinec 2016):

Povolení prodloužit termín výstavby i po 15.1.2012 (kdy měla být stavba dokončena) dosud není vydáno, ale stavba přesto běží. Na podněty k zastavení stavby úřad nereaguje. Jednoduché řízení (zahájené v dubnu 2015) trvá již 20 měsíců, aniž je rozhodnuto.

Na pozemek, na kterém se z rozhodnutí soudu nesmí stavět, každý den dovážejí mixy další beton…